Knihy vydané nakladatelstvím C. H. Beck

 Řeznická 17, 110 00 Praha 1

Tel. 225 993 911

fax. 225 993 920

e-mail: beck@beck.cz

http://www.beck.cz

 

 

Eva Cihelková, Jan Frait, František Varadzin, Miloš Mach, Antonín Brůžek, Pavel Žamberský

 Mezinárodní ekonomie II

Současný svět se potýká s obrovským množstvím problémů, z nichž většina má i ekonomický kontext. Znalost teorie a obecných zákonitostí umožňuje vyvarovat se zbytečných chyb a přehmatů, jak jsme tomu, bohužel, v reálném světě často svědky. Vidíme politiky, kteří bez pochopení základních ekonomických souvislostí rozhodují často s opačným efektem, než jaký původně zamýšleli. Základním cílem této publikace je proto poskytnout srozumitelný a zajímavý výklad teoretických základů mezinárodní ekonomie a touto cestou přispět ke zkvalitnění vzdělání odborníků, kteří v budoucnu budou spolurozhodovat o dalším vývoji české i evropské ekonomiky a politiky.

Učebnice obsahuje hlubší teoretickou analýzu vybraných problémů soudobé globální ekonomiky tak, jak jsou reflektovány na současném stupni poznání ve světové ekonomické teorii a literatuře. Jejím cílem je poskytnout studentům analytické nástroje, přístupy a modely k hlubšímu teoretickému porozumění takových otázek, jako je globalizace, multilateralismus a regionalismus; ekonomický růst ve světové ekonomice; světové trhy zboží, kapitálu a práce; mezinárodní měnový trh, měnový kurz a platební bilance; agregátní poptávka v otevřené ekonomice v různých situacích kapitálové mobility v systému pevného a flexibilního měnového kurzu; Evropská měnová unie; Mechanismus měnových kurzů (ERM) a problémy společné měny eura.

 

Oldřich Dědek

Historie evropské měnové integrace

Od národních měn k euru




Kniha seznamuje čtenáře se zajímavou, dlouhou a nelehkou cestou, kterou evropská měnová integrace absolvovala od počátečních poválečných pokusů o kurzovou stabilitu k okamžiku zavedení společné měny. Popsány jsou dobové problémy, s nimiž se střetávaly četné snahy o měnovou spolupráci a připomenuty jsou důležité koncepty, jejichž prostřednictvím ekonomická teorie tyto problémy vnímala a analyzovala. Problematika měnové integrace je přitom zasazena do širších souvislostí evropské ekonomické integrace a v mnoha směrech je posuzována též z pohledu praktické měnové politiky.

Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola zaznamenává události od ustavení brettonwoodského uspořádání pevných, avšak přizpůsobitelných kurzů a končí okamžikem vytvoření Evropského měnového systému, jemuž předcházelo období hada poznamenané fragmentací kurzových režimů. Druhá kapitola se převážně zaměřuje na popis a fungování EMS v jeho jednotlivých vývojových fázích a končí podrobným rozborem jeho hluboké krize v letech 1992-1993. A konečně třetí kapitola mapuje události od nově oživeného zájmu o měnovou integraci na konci 80. let a končí úspěšným završením tohoto procesu zavedením společné měny euro.

Debata kolem této bezprecedentní historické události není uzavřena. Stále a znovu se vracejí úvahy po hlubším smyslu společné měny. Bylo uvážlivé vzdát se v tak velkém měřítku tak významné pravomoci, jakou je ovlivňování kupní síly národní měny? Jak rozsáhlé výhody mohou země od zavedení společných peněz očekávat? Byla rizika evropské měnové unie bezchybně vykalkulována? Tyto otázky sice nejsou originálně nové, přesto však zůstávají naléhavě aktuální. A to i pro českou ekonomiku, která by se sama také měla stát od určitého okamžiku aktivním účastníkem projektu společné měny.

 

 

 

Pavel Dvořák

Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize

 

Kniha je zaměřena na téma veřejných financí. Její struktura je však od většiny českých publikací věnovaných této problematice odlišná.
Úvodní část textu pouze velmi stručně shrnuje základní východiska normativního přístupu k veřejným financím, založeného na poznatcích veřejné ekonomiky. Tradiční normativní pohled na základní funkce veřejných financí je doplněn o kritičtější pozitivní pohled, jenž vychází ze závěrů teorie veřejné volby. Konkrétní podoba systému veřejných financí je zde chápána jako výsledek kolektivního rozhodovacího procesu, ve kte

rém hrají rozhodující roli skupinové zájmy, nikoli všeobecný prospěch.
Při uplatnění tohoto kritičtějšího přístupu se do těžiště problematiky posouvá problém krátkodobých i dlouhodobých projevů fiskální nerovnováhy. Druhá část textu je proto zaměřena na podrobnější analýzu příčin a důsledků rozpočtového deficitu a veřejného dluhu, včetně vzájemné souvislosti těchto jevů.
Podle názoru autora je nutno respektovat dosud ne zcela zřejmý fakt, že problematika veřejných financí přestává být výlučně národní otázkou, jak tomu bylo v minulém století. Do veřejných financí se stále více promítají, často jako externí šoky, důsledky globálních procesů a jevů. Poslední, třetí část textu je proto věnována analýze nového, u nás dosud nepříliš známého problému souvislosti fiskální nerovnováhy a finančních krizí. Závěrečná kapitola je pak věnována navýsost aktuální problematice – rozboru dosavadního průběhu americké hypoteční krize a fiskalizace jejich nákladů.